Klub nenapravitelných optimistů

Raději budu žít jako optimista a mýlit se než žít jako pesimista a mít vždycky pravdu.

Píše se rok 1959 a dvanáctiletý Michel Marini prožívá první krizi v rodině. Rodiče se nemohou na ničem shodnout a bratr Franck přes jejich odpor narukuje do války v Alžírsku. Michelovým jediným útočištěm se stávají knihy a utajený šachový klub ve čtvrti Montparnasse, kde se scházejí uprchlíci z východního bloku a vyprávějí si jen stěží uvěřitelné osobní příběhy. Během několika let přichází Michel o přítelkyni i o iluze a předčasně dospívá, přesto se však stává právoplatným členem šachového klubu a jedním z nemnoha nenapravitelných optimistů.

Bohatý, mnohovrstevnatý román dosáhl ve Francii prodeje přes 180 tisíc kusů, obdržel nadšené kritiky i několik literárních cen - například Prix Goncourt des Lycéens 2010.