1794 – Tři Růže

Sestupte do hrobu pro živé, kde staré jizvy zakryjí jedině nové rány!
Krev z hrdla nevěsty vystříkla po svatební noci až na lustr, ale má ji vážně na svědomí pomatený hraběcí novomanžel Erik ze Tří Růží, jehož kruté zrání v karibské kolonii rokokového Švédska autor vylíčí ze všeho nejdřív? To ať vyšetří biřic a šťoural Mickel Cardell, který je však bez zesnulého soudce Wingeho jako bezruký – a to má coby válečný vysloužilec už jen jednu! Naštěstí se objeví Emil, bratr mrtvého parťáka, který by se mu tak rád vyrovnal, jenže na to nemá patřičný nadhled ani žaludek. Povedou si v novém případu stejně neohroženě jako loni? A pomůže jim opět čerstvá matka Anna Stina, jíž není v brlozích a pajzlech co závidět? V děsuplném krimi noir se sice pachatel najde dřív, než bývá zvykem, leč o dost těžší bude vymyslet, jak se mu dostat na kobylku. Pátrání lemované bludišti, bludy a obludnostmi se sleje ve stoku šeredností vyhřezlých snad přímo z pláten Hieronyma Bosche. Vždyť choré mysli je především sám Stockholm, blázinec a hrob všech nadějí, hluboce imunní vůči všemu osvícenskému. Studené město mostů nemá nejmenší zájem vytvářet je i mezi lidmi, a tak zůstává semeništěm marasmu překrytého upoceným pozlátkem.