Má sestřenka Rachel

„Jsou ženy, které ne vlastní vinou přivolávají neštěstí…"

Píše se rok 1830. Po náhlé smrti bratrance Ambrože, jenž mu byl opatrovníkem i rádcem, je čtyřiadvacetiletý Filip Ashley na cornwallské panství sám. I když ne docela. Zakrátko z daleké Florencie přicestuje poloviční Italka, se kterou se jeho vychovatel před osudnou nemocí narychlo oženil, a prosí o podporu, jelikož jí v postavení nezaopatřené vdovy nic jiného nezbývá. Svědomí Filipovi velí příbuzné pomoct, byť se mu ani trochu nechce. Během osmi měsíců zbývajících do jeho právní zletilosti se však mladíkův vztah k sestřence Rachel změní. Samotářský hoch, pobývající až dosud v izolaci od nástrah velkého světa, předvede veletoč a projeví až pošetilou vášeň k vdově, jejíž způsoby se tolik liší od upjatosti slečen ze sousedství. Jsou však ženy, jež přinášejí jen smůlu. Co když je to prostě tak, že city z Racheliny strany jsou povýtce zištné – neměl by se tudíž zamilovaný kolísající Filip radši řídit radami zesnulého Ambrože, který se ho v posledních dopisech snažil varovat? A proč italský právník tak podezřele tlačí na spěšné vyrovnání?