Píšu, dokud si pamatuju

Vzpomínky Taťány Lukešové v sobě skrývají celou tragiku 20. století s jeho hrůzami a nadějemi.

Do jednoho života se tak vešla milá setkání s TGM a Janem Masarykem, kulturní svět první republiky i idylické dětství obklopené láskou, ale také ztráta téměř všeho, výslechy na gestapu, vyloučení kvůli židovskému původu, skrývání se a ponižující rasové testy. Je to život, do něhož vstoupil svět divadla a filmu, velká láska i významné osobnosti. Také však nelítostné řádění akčních výborů KSČ, strach a bída 50. let, beznaděj nastupující normalizace rány. Autorčiny vzpomínky doplňuje výbor z deníkových záznamů z posledních let života.Citlivě a s něhou je čte její dcera Barbara Lukešová a přizvala si svého hereckého kolegu Martina Myšičku.